Turecko: Má ETF investorům co nabídnout?

Navzdory silným obchodním a finančním vazbám s Evropou přestálo Turecko globální hospodářskou krizi v roce 2008 poměrně dobře. Růst reálného HDP zrychlil v roce 2013 na více než 4 %, a to díky procyklické fiskální a měnové politice, i když uprostřed politické nejistoty v roce 2014 pravděpodobně růst HDP zpomalí na méně než 2,5 %.

Mezi hlavní brzdy hospodářského růstu přitom patří nízké domácí úspory. Turecko však obecně stojí na silných ekonomických základech – má jen mírný zahraniční dluh, dobře diverzifikovaný export a solidní veřejné finance.

Achillova pata Turecka

Celosvětově nižší chuť riskovat na rozvíjejících se trzích odkryla tureckou Achillovu patu: velký strukturální deficit běžného účtu financovaný krátkodobými kapitálovými toky a nízkou míru úspor, která přispívá k prudkému růstu a poklesu hospodářských cyklů. Nedávné politické zmatky zvýšily averzi zahraničních investorů a vedly k prudkému odlivu kapitálu a znehodnocení liry.

Centrální banka reagovala ostrým zvýšením úrokových sazeb a od té doby lira poněkud posílila, ale zůstává slabá, což pozitivně ovlivňuje vnější konkurenceschopnost, ale má negativní vliv na firemní sektor. Devizové úvěry nefinančních podniků se totiž v průběhu posledních pěti let rapidně zvýšily, a to zejména v oblasti energetiky, stavebnictví a v realitách. Skupina CREDENDO GROUP vzhledem k vzrůstajícím nákladům na financování a nízkým vyhlídkám na hospodářský růst nedávno snížila hodnocení komerčních rizik.

Krátkodobé politické riziko zůstává mírné

Prudký nárůst krátkodobého dluhu v posledních pěti letech vyvinul tlak na míru krátkodobého politického rizika, které představuje likviditu země. Nicméně krátkodobé politické riziko stále zůstává mírné a je dále zmírňováno zdravou úrovní devizových rezerv, které pokrývají více než 4,5 měsíce dovozu. Středně a dlouhodobé politické riziko, které představuje platební schopnost země je poněkud narušeno vysokým schodkem běžného účtu, nízkou mírou úspor, velkou energetickou závislostí a stejně tak politickou nejistotou před nadcházejícími klíčovými volbami a uprostřed křehkého mírového procesu s Kurdy. Přetrvávající kurdská otázka zůstává hrozbou pro domácí stabilitu, avšak vnější vztahy jsou i přes nevypořádané spory s Arménií a Kyprem, víceméně stabilní. Pozitivem jsou silné ekonomické základy Turecka – dobře diverzifikovaný export, solidní veřejné finance a jen mírné břemeno vnějšího dluhu. Bankovní sektor je dobře regulovaný a kapitálově vybavený, přestože je silně závislý na krátkodobých zdrojích.

ETF zaměřené na Turecko

Na turecké akcie se zaměřuje iShares MSCI Turkey ETF (TUR). Portfolio fondu tvoří necelá stovka titulů. Nejvyšší zastoupení v portfoliu mají společnosti z finančního sektoru (48,6 %). Dalšími významnými sektory jsou průmysl (12,9 %) a spotřební zboží (12,9 %). Banky a finanční instituce naleznete i v první desítce nejvýznamnějších titulů: Turkiye Garanti Bankasi, Akbank TAS,Turkiye Halk Bankasi, Turkiye Is Bankasi (Isbank) a Haci Omer Sabanci Holding.

I přes poměrně vysokou volatilitu si ETF od svého založení doposud připsalo zhodnocení ve výši necelých 35 %. Fondu se daří i v letošním roce, za prvních pět měsíců si připsalo přes 11,6 %.

Poznámka: V textu jsou využity informace společnosti KUPEG úvěrová pojišťovna

Upozornění: Informace a data uveřejněná na internetových stránkách ETFs.cz nepředstavují nabídku k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních produktů ani nepředstavují investiční či obchodní doporučení. Obsah internetových stránek slouží jen a pouze ke studijním účelům. Podmínky užívání jsou uvedeny zde.

[hr style=“3d“]

[adrotate banner=“9″]

[hr style=“3d“]

Další články z rubriky Téma dne

 

[insert_posts cats=“4″ num=“6″ display_style=“list-big“ offset=“3″]

[adrotate banner=“10″]

[hr style=“3d“]