V Evropské centrální bance probíhají v současné době přípravy na nákup cenných papírů v hodnotě 500 miliard euro a na stole leží několik variant, jak toto další kvantitativní uvolňování bude probíhat.
Rozmezí rizikovosti cenných papírů se pohybuje od hodnocení AAA po BBB-, tedy od nejvyšší kvality až po kvalitu střední. V rámci tohoto rozpětí jsou přípustné nejenom vládní dluhopisy, ale i mix obsahující korporátní dluhopisy. To vše je sice již součástí aktivního programu kvantitativního uvolňování, který obsahuje ABS (cenné papíry zajištěné aktivy) a kryté dluhopisy, tentokrát ale do hry vstupuje další důležitý faktor, a tím je změna sdílení rizika. ECB zvažuje tři možné varianty, jak tento program nastavit.
První možnost je tato: Celá částka, za kterou se nakoupí cenné papíry, se poměrově sdílí mezi všechny členské státy, které mají podíl v ECB. Tato varianta fungovala doposud a bylo by to podobné programu s názvem Securities Market Program (SMP), který byl uplatňován v případě krize Řecka. To se však nelíbí Německu, neboť jeho kapitálový podíl v ECB dosahuje 18 procent.
Graf: Podíly kapitálu v ECB jednotlivých zemí eurozóny v procentech
Zdroj: ECB
Druhou variantou je spuštění nákupu dluhopisů podobně, jako v programu nouzového poskytování likvidity EMA. V tomto případě jsou veškeré náklady a rizika hrazeny národními centrálními bankami. V dané struktuře by každá národní centrální banka nakoupila předepsané množství domácích vládních dluhopisů a nesla veškerá rizika, která jsou s nimi spojena. Tento postup by sice pro Německo byl přijatelný, ale na druhou stranu míří k rostoucí decentralizaci eurozóny a většímu riziku jejího rozpadu. Dalším negativem této varianty je fakt, že mnoho národních bank dluží peníze Eurosystému prostřednictvím Target 2, což je mezibankovní platební systém EU probíhající v reálném čase.
Třetí varianta počítá se sdílením rizik podle první varianty až do určitého limitu nakoupených dluhopisů. Po překročení tohoto limitu by ECB přešla k variantě druhé.
Tak či tak má Evropská centrální banka poměrně těžké rozhodování a spíše se jedná o volbu menšího zla. Každé další kvantitativní uvolňování totiž zvyšuje morální hazard, ale hrozící deflace je v tomto souboji významnějším faktorem pro rozhodování ECB.
Autor komentáře: Petr Habiger, analytik společnosti Colosseum
Upozornění: Informace a data uveřejněná na internetových stránkách ETFs.cz nepředstavují nabídku k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních produktů ani nepředstavují investiční či obchodní doporučení. Obsah internetových stránek slouží jen a pouze ke studijním účelům. Podmínky užívání jsou uvedeny zde.
Další příspěvky v rubrice Zprávy z trhu
Portfolio dluhu USA: Kam s ním?
Cena zlata se v závěru minulého týdne dostala těsně pod hranici 1200 dolarů. Stačilo k tomu vyjádření úředníků FEDu, kteří …
Hlavní asijské indexy dnes zakončily bez výraznějších změn
Z hlavních akciových indexů z oblasti Asie/Pacifik dnes nejvíc ztrácel hongkongský Hang Seng, který odepsal 1,7 %. Index uzavřel na …
V USA netěží polovina ropných souprav
Poslední čtyři roky ukázaly nejrychlejší rozšíření produkce ropy v historii Spojených států. Důvodem je především …
Rychlý přehled očekávaných událostí
Přinášíme rychlý přehled očekávaných událostí v České republice, Německu a USA. Česká republika: 09:00 CPI (m-m) …
EIA: Zásoby a produkce ropy
Americký Úřad pro energetické informace (EIA) zveřejnil vlastní odhady zásob a produkce ropy za minulý týden. Zásoby surové ropy …
Tesla Motors uvede nový model elektromobilu
Výrobce elektrických automobilů Tesla Motors uvede nový model místo modelu S 60, který je nejlevnější verzí stále známějších …